V médiích

MF DNES: Škoda, že teplárny nenakupují i průmyslová tepelná čerpadla, uvedl včera v Plzni ministr

Ve vytápění je plyn na prvním místě.

Pokles zájmu o tepelná čerpadla v Česku byl jedním z témat včerejší konference Pro moderní Česko, která se konala v plzeňské pobočce společnosti Daikin, která je lídrem výrobců tepelných čerpadel ve světě. Ministr životního prostředí na akci sdělil, že je škoda, že na průmyslová tepelná čerpadla více nesází teplárny, když se odklání od uhlí. V Plzeňském kraji zatím hodlá na tepelné čerpadlo jako doplňkový zdroj plynu vsadit jen teplárna v Rokycanech.

„Když dochází k modernizaci tepláren v Česku, vnímáme, že plyn stále hraje při náhradě uhlí prim. Realizace s tepelnými čerpadly sice existují, ale jde spíše o jednotky tepláren,“ uvedl ředitel společnosti Daikin Vladimír Steiner. Připomněl, že lze zvolit i kombinaci využití plynu a tepelného čerpadla. Zároveň přiznal, že důvodem poklesu zájmu o tepelná čerpadla v posledním zhruba roce je vysoká cena elektřiny v Česku. Ministr životního prostředí Petr Hladík v reakci na to uvedl, že tlačí na ministerstvo průmyslu a především Energetický regulační úřad, aby tarify byly výhodné. „Loni se totiž tarify pro tepelná čerpadla poměrně dost zvedly,“ sdělil Hladík.

Jeho cílem je dosáhnout dlouhodobé stability. K té by se podle něj dalo dojít tak, že by se tarifní struktura cen elektřiny pro tepelná čerpadla navázala na cenu zemního plynu, která se neustále pohybuje. „Nejde nám tedy o fixní ceny pro elektřinu využívanou tepelnými čerpadly, ale o to, aby každý majitel tepelného čerpadla viděl, že jeho zdroj bude levnější, než když využívá zemní plyn,“ uvedl. Dodal, že pokud je cena elektrické energie maximálně trojnásobek ceny zemního plynu vztažené na jednu kWh tepelné energie, pak je pro majitele tepelného čerpadla provoz ještě cenově výhodný. Podle Steinera je dnes ale poměr 1:3,2. „Když to bylo 2,6 až 2,7, byl nákup tepelných čerpadel pro domácnosti zajímavý. V okamžiku, kdy jsme se dostali přes 3, atraktivita významně klesla. Zkrátka cena elektřiny je stěžejní pro rozhodování, zda vsadit na tepelné čerpadlo,“ uvedl Steiner.

Touto logikou se zřejmě řídí i teplárny, když zapomínají do svých energetických mixů zařazovat tepelná čerpadla. Přitom z dotačního programu HEAT určeného na využití obnovitelných zdrojů energie a nízkouhlíkových zdrojů pro vytápění, ve kterém je do roku 2030 pro dodavatele tepla vyhrazeno až 87 miliard korun z prodeje emisních povolenek, už bylo na konkrétní projekty vyčerpáno podle Hladíka 80 miliard korun. „Doporučujeme kombinaci více zdrojů. Hodí se to z toho důvodu, že teplárny obvykle topí nejen v zimě, ale dodávají také teplo pro teplou užitkovou vodu. Pokud by tedy teplárna měla více typů zdrojů, tepelné čerpadlo by mohla zapojovat pro ohřev teplé vody a doplňovat vše dalšími typy zdrojů, třeba plynovým kotlem,“ popsal Hladík.

Připomněl, že plyn má sice polovinu emisí CO2 než uhlí a určitě v Česku zůstane topným médiem ještě desítky let, ale další vlna inovací a technologického pokroku přinese nová řešení. Kromě tepelných čerpadel má podle něj potenciál i využití geotermální energie, obrovský potenciál mají i čistírny odpadních vod, kde teplo vzniká jako sekundární zdroj výroby, ale příliš se nevyužívá.

Tepelná čerpadla před současnou stagnací zájmu zažila naopak i boom prodejů. Nastartoval ho krach firmy Bohemia Energy a následně válka na Ukrajině, což provázelo zdražení elektřiny, ropy i plynu. „Mezi roky 2021 a 2022 zájem vzrostl o 105 procent,“ uvedl již dříve Petr Bareš z Asociace pro využití tepelných čerpadel.