Víc elektřiny než z nového bloku, ale šestkrát levněji

Místo na novém jaderném reaktoru by se česká energetika mohla zakládat na nových fotovoltaických, větrných a plynových elektrárnách, připustil včera premiér Andrej Babiš. [1] Komora OZE tato slova vítá, nový “plán A české energetiky” založený na obnovitelných zdrojích je zcela realistický. Souhlasí také, že nové fotovoltaické elektrárny by se měly podporovat pouze na střechách a fasádách a být určené primárně pro pokrytí vlastní, případně lokální spotřeby.

Nové fotovoltaické elektrárny umístěné na všech k tomu vhodných budovách by dokázaly ročně vyrábět 21 tisíc gigawatthodin elektřiny. Kvůli kapacitním omezením české elektrizační soustavy by však v roce 2030 šlo integrovat nové zdroje s výrobou maximálně 4 až 8 tisíc gigawatthodin (GWh) ročně. Dalších zhruba 5 200 GWh elektřiny by v roce 2030 dokázaly vyrábět nové větrné elektrárny. [2]

Celkový potenciál fotovoltaických na budovách a větrných elektráren vztažený k roku 2030 činí 9 až 13 tisíc GWh elektřiny. To je až o polovinu víc elektřiny, než by za rok vyrobil nový jaderný blok v Dukovanech. [3]

Pro malé a středně velké fotovoltaiky určené primárně pro pokrytí vlastní, případně lokální spotřeby se dobře osvědčují investiční dotace z operačních programů a Nové zelené úsporám. Zavádět novou finanční podporu pro velké fotovoltaické elektrárny Komora OZE nenavrhuje, protože očekává, že se postupně začnou integrovat do trhu díky rostoucí ceně silové elektřiny a klesajícím nákladům samy. V tomto smyslu hovoří i výsledky zahraničních aukcí.

Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:

“Střešní a fasádní fotovoltaiky a větrné elektrárny dokáží během deseti, patnácti let vyrábět minimálně tolik elektřiny, jako nový blok v Dukovanech, ale přinejmenším šestkrát levněji. Vítr a slunce dokážeme dobře doplňovat a zálohovat vodními, bioplynovými či plynovými elektrárnami a řízením spotřeby a pořád to vychází levněji. ”

“Rozvoj OZE v ČR stagnuje od plošného zrušení finanční podpory pro OZE v roce 2013, což byla reakce na nezvládnutou regulaci fotovoltaiky v roce 2009 v době úřednické vlády Jana Fischera. Na obnovitelné zdroje už sice není nahlíženo jako na něco nežádoucího nebo okrajového, promyšlený přístup k OZE a otevřená podpora politiků tak, jak ji známe za zahraničí, v Česku ale stále a zásadně chybí”.

Kontakty

Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz, 603 420 387
Martin Mikeska, Média a komunikace, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670

O Komoře OZE

Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je největší česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.

Prameny

[1] “Můžeme se vrátit možná k tomu tisíc miliardovému tunelu, který tady poslanci odhlasovali – soláry, protože to byl dobrý projekt, kdyby si to lidé dali na domky. Tak to je jedna možnost. Ale tentokrát transparentně a bez toho, aby se na tom nakrmili politici a politické strany. A máme vítr. Tam je potenciál. Máme Počerady. To znamená, máme plyn, obnovitelné zdroje a jádro.” (zdroj)

[2] Expertní výpočty potenciálu OZE do roku 2030 členů Komory obnovitelných zdrojů energie (optimistický a pesimistický scénář)

[3] Nový zamýšlený blok s výkonem 1 000 MW by vyráběl ročně asi 7 tisíc GWh elektřiny (uvažujeme 80 % koeficient ročního využití, který zhruba odpovídá průměru v Dukovanech i Temelíně)
Pro srovnání: celková roční výroba v současných 4 jaderných blocích v Dukovanech, o celkovém výkonu 2 040 MW, činí 12 až 15 tisíc GWh (ČEZ)

Všechny články

Sdílet: