Pozice a stanoviska

Najít vhodné lokality, vyzkoušet technologie a spravedlivě rozdělit fondy

V porovnání se všemi okolními státy Česko ve využívání geotermální energie výrazně zaostává. Do roku 2030 přitom lze realisticky očekávat vznik nejméně prvních pěti tepláren a deseti výtopen, což předpokládá střednís cénář Komory obnovitelných zdrojů energie. Je ale potřeba dokončit identifikace nejvhodnějších lokalit, testování použitelných technologií a především vytvořit vhodné, nediskriminační finanční programy. Shodli se na tom dnes vědci a zástupci podnikatelů, kteří na rozvoji geotermální energetiky spolupracují a představili první výsledky společného výzkumu. Nejdále jsou v přípravě v Litoměřicích.

Do roku 2030 by mohlo vzniknout deset tepláren a dvacet výtopen využívajících geotermální energie (GTE), spočítali experti Komory OZE na základě informací o využitelném potenciálu a s ohledem na limitní podmínky. Takový rozvoj by vyžadoval poměrně robustní nástroje, Komora OZE proto ve svém středním scénáři předkládá hodnoty poloviční: pět tepláren a 10 výtopen do roku 2030. [1] Společně by každý rok dodávaly 4,3 petajoulů (PJ) tepla a 350 gigawatthodin (GWh) elektřiny. Zástupci sektoru obnovitelných zdrojů však mají obavy, že na peníze z připravovaných fondů na transformaci teplárenství dosáhnou ve větší míře jen „vyvolení“ provozovatelé velkých elektráren a tepláren a to jen na již zavedené druhy obnovitelných zdrojů a potenciál geotermální energetiky zůstane nadále nevyužit.

Máme výhrady vůči rozdělování peněz na transformaci energetiky

„Náklady na počáteční investice do vrtů jsou vysoké, soukromý investor je sám nezvládne. Ve světě se nejlépe osvědčují granty pokrývající počáteční rizika, např. realizaci prvního hlubinného vrtu a nezbytný geologický průzkum, poté se připojuje investor, jež projekt dotáhne do funkčního energetického zdroje,” dodává Antonín Tym, manažer výzkumného centra RINGEN v Litoměřicích, kde jsou v přípravě geotermálního zdroje v Česku nejdál. V Litoměřicích je umístěn dosud nejhlubší geotermální vrt v ČR hluboký 2,1 km. [2]

Obnovitelná geotermální energie je stabilní, snadno regulovatelná a vedle vytápění a chlazení se dá využít i pro sezónní skladování tepla. Modernizační fond a Národní program obnovy, které dokončuje Ministerstvo průmyslu a obchodu, jsou přesně ty typy programů, které se pro vyčištění teplárenství hodí, uvedli dnes zástupci podnikatelů v obnovitelné energetice.

 

„Stát by měl podmínky fondů nastavit tak, aby stamiliardy korun byly rozděleny spravedlivě. Majitelé velkých elektráren a tepláren by byli radši, kdyby ty peníze připadly jim. My se ale domníváme, že stát by měl k Modernizačnímu fondu přistupovat nediskriminačně, aby dotace nebyly pouze pro vyvolené,“ uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, která spolu s Českou geotermální asociací sektor zaštiťuje.

„Zároveň je třeba zohlednit technologickou rozvinutost jednotlivých zdrojů, geotermální energie nemůže v tomto ohledu zatím konkurovat vodní nebo solární energii.” Na financování geotermální energie by mohly jít ještě peníze z tzv. Fondu spravedlivé transformace a připravovaných operačních programů.

Vznikají nové mapy a první zkušenosti

„Chybí nám dostatečně podrobné a aktuální informace o vhodných lokalitách. Na rozdíl od zahraničí nám tu chybí pilotní projekty ověřující různé technologie jímání zemského tepla  v praxi a finanční programy, které by výzkumu a přípravě prvních projektů vytvořily alespoň základní podmínky,” uvedl Zdeněk Venera, ředitel České geologické služby.

 

Na aktualizaci podrobných map, které zpřesní potenciál a vhodné lokality, začal pracovat vědecký tým v rámci projektu podpořeného Technologickou agenturou ČR vloni. Podílí se na něm výzkumníci z České geologické služby, Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR a Komory obnovitelných zdrojů energie ve spolupráci s výzkumnou infrastrukturou RINGEN. Dokončení map je plánováno na červen 2022.

 

Výzkumem technologií a přístupů k jímání zemského tepla v různých podmínkách se zabývá výzkumné centrum RINGEN vedené Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy a jež bylo v roce 2019 vybudováno v Litoměřicích. „Potřebujeme vyzkoumat a zvolit pro Česko ty nejvhodnější kombinace technologií jímání energie v závislosti na geologických podmínkách,” doplnil Antonín Tym.

Česko je pozadu

Na rozdíl od všech okolních zemí však Česko dosud hlubinnou geotermální energii pro výrobu tepla ani elektřiny nevyužívá, respektive energii Země využívá pouze v její mělké podobě pomocí tepelných čerpadel. I tak je ale doposud jediným takovým zdrojem zapojeným do systému centrálního zásobování teplem teplárna Děčín.

Výhledově by z geotermální energie šlo v Česku získávat 1,5násobek současné celkové spotřeby tepla a čtvrtinu hrubé spotřeby elektřiny. Tolik činí tzv. technický potenciál, který předpokládá využití veškeré dostupné geotermální energie při současném respektu územních omezení, ochranných pásem a částečně i reálnou dosažitelnost potřebných teplot. Takové rozšíření nelze očekávat před rokem 2050. [3]

Teoretický potenciál, který uvádí veškeré teplo obsažené v horninách na celém území ČR je odhadován na úrovni 2,5 milionu petajoulů (PJ), což odpovídá víc než tisícinásobku spotřeby veškeré energie v ČR, není však reálně využitelný.

Geotermální energie

Geotermální energetika je založena na využívání tepelné energie zemského jádra. Malé hloubky potřebují k využití navíc tepelná čerpadla, větší hloubky pak mohou být využity přímo k produkci tepla či ke kombinované výrobě tepla a elektřiny. Potenciál geotermální energetiky ČR se pohybuje na úrovni evropského průměru, což znamená, že je poměrně značný.

Zdroje:

[1] Klimaticky neutrální Česko. Analýza návrhu Národního energeticko-klimatického plánu ČR (aktualizace); Komora OZE, květen 2020.

[2] Víc informací k projektu v Litoměřicích zde.

[3] Technický potenciál GTE (horní limit) je na úrovni

●      858 petajoulů (PJ) tepla, což odpovídá 145 % celkové spotřeby tepla v ČR ve 2018 (590,5 PJ; MPO 2020: Zpráva o vývoji energetiky v oblasti tepla za rok 2018)

●      17 terawatthodin (TWh) elektřiny, což odpovídá 23 % z celkové hrubé roční spotřeby elektřiny ve 2019 (73,9 TWh; Energetický regulační úřad 2020: zpráva o provozu ES za 2019)