Pro rozvoj čisté mobility potřebujeme nové obnovitelné zdroje

Roční spotřebu dvojnásobného počtu elektromobilů, než kolik jich ve svém nejoptimističtějším scénáři očekává v roce 2030 Ministerstvo průmyslu a obchodu. Tolik elektřiny ročně vyrobí existující obnovitelné zdroje umístěné méně než půl kilometru od hlavních silničních tahů. Takový je hlavní závěr analýzy, kterou zadala a dnes představila Komora OZE. [1] U velké většiny z těchto zdrojů by teoreticky mohly být vybudovány nabíjecí stanice. Masivní výstavbu nabíjecích či plnících stanic však přímo u obnovitelných zdrojů nelze v praxi očekávat, domnívají se zástupci Komory OZE. Jediná cesta pro obnovitelnou, opravdu čistou mobilitu je proto zvýšení podílu čisté elektřiny a plynu v sítích.

„Obnovitelné zdroje dokáží s přehledem nahradit veškerou uhelnou elektřinu, kterou v Česku spotřebujeme. Z našich analýz plynou dva závěry: čím víc obnovitelné elektřiny a biometanu bude v Česku přibývat, tím víc stoupne podíl čisté energie v sítích. Provozovatelé dobíjecích a plnících stanic pak budou moci zákazníkům nabídnout čistou elektřinu a plyn, které si pořídí spolu s certifikáty o původu, jež nakoupí od výrobců. Toto je nejjednodušší a nejrychlejší cesta k opravdu čisté mobilitě. A za druhé, vliv obnovitelné mobility na růst poptávky po elektřině bývá dost přeceňován. Kvůli rozvoji elektromobility rozhodně nové jaderné elektrárny stavět nepotřebujeme,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.

Další z dnes představených analýz ukázala, že fotovoltaické elektrárny stavěné na střechách veřejných čerpacích stanic a na carportech (zastřešení parkovacích míst) u existujících nákupních a zábavních center by dokázaly pokrýt roční spotřebu elektřiny pro víc než 280 tisíc elektromobilů. [2] Výhodou fotovoltaiky stavěné na carportech je, že vyrábí elektřinu přímo v místě její spotřeby.

„Vyrobenou energii spotřebuje nákupní centrum nebo nabíjecí stanice u něj. V obou případech dochází ke snížení nároků na přenosy elektřiny v distribuční síti. Stavby fotovoltaik na zastřešeních však dosud stojí bokem zájmu provozovatelů čerpacích stanic i nákupních center,” uvedl Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky.

Citovaná analýza korelace prostorového rozmístění instalací OZE a sítě silnic druhých a vyšších tříd, provedené v prostředí GIS, kterou zadala a dnes představila Komora OZE, ukázala, že stávající obnovitelné elektrárny umístěné méně než půl kilometru od hlavních silničních tahů vyrobí dost elektřiny pro roční spotřebu 1,6 milionu elektromobilů. [1] Ministerstvo průmyslu a obchodu ve svém Národním akčním plánu očekává v roce 2030 registrovaných 250 až 800 tisíc elektromobilů a celkovou roční spotřebu elektřiny 430 až 1 376 gigawatthodin (GWh).

Biometan může nahradit zemní plyn v dopravě

V Česku je více než pět set bioplynových stanic. Z kejdy, senáže, kukuřice nebo nejrůznějších bioodpadů a kalů vyrábějí bioplyn. Bioplyn se spaluje v kogeneračních jednotkách a produkuje obnovitelnou elektřinu a teplo. Je také možné ho upravit na kvalitu zemního plynu – biometan, který může v dopravě nebo v plynárenské soustavě nahrazovat fosilní zemní plyn.

„Česká republika je zbytečně zdrženlivá ve svých cílech na využití obnovitelných zdrojů. Díky biometanu bychom mohli velmi podstatně snížit emise v dopravě. Bohužel děláme jen to nezbytně nutné, co vyplývá z tabulek a navíc si to komplikujeme složitou legislativou. Obor obnovitelné energetiky několikrát ukázal, že když se mu dá prostor, dokáže se pěkně rozvíjet,” řekl Adam Moravec z CZ Biom.

Současná spotřeba zemního plynu v dopravě odpovídá přibližně jedné osmině stávající produkce bioplynu v ČR. Významná část bioplynu je vyráběna z pokročilých vstupních substrátů. Z toho vyplývá, že Česko má dostatek paliva na splnění 2% podílu pokročilých paliv v roce 2025. Konkrétně: tuzemský cíl by bylo možné splnit nahrazením pouze 40 % současné spotřeby CNG pokročilým biometanem. Pro další rozvoj musíme však vytvořit jasnou koncepci a neuchylovat se k řešením, která spíš hážou klacky pod nohy jako například nedávné snížení spotřební daně na naftu.

2030: dvakrát víc energie z obnovitelných zdrojů

Komora OZE již dříve uvedla, že obnovitelné zdroje dokáží s přehledem nahradit veškerou uhelnou elektřinu, kterou v Česku spotřebujeme: podle studie Akademie věd mohou větrné elektrárny v Česku pokrýt až 28 % roční spotřeby elektřiny. A podle několika nezávislých analýz by v Česku solární elektrárny na všech technicky vhodných budovách pokryly až 27 % roční spotřeby elektřiny.

Pro rok 2030 Komora OZE předpovídá, že obnovitelné zdroje energie budou pokrývat nejméně dvakrát víc energie, než dnes. Ve spotřebě elektřiny bude jejich podíl dokonce až trojnásobný. Hlavním motorem této proměny v energetice bude rostoucí zájem podnikatelů a domácností o stále levnější čistou energii.

Zdroje

*Studie počítá s cenami paliv na 100 km: 3,31 EUR CNG (1,06 EUR na kg); 3,13 EUR BEV (domácí nabíjení, 0,22 EUR na kWh), 4,35 EUR (rychlonabíjení, 0,30 EUR na kWh); 4,22 EUR nafta (1,13 EUR na litr); 5,72 EUR benzín (1,21 EUR na litr).

[1] Stanovení potenciálu stávajících obnovitelných zdrojů energie o instalovaném výkonu vyšším než 200 kWe pro nabíjení elektromobilů na základě vzdálenosti od sítě frekventovaných silnic (on line)

[2] Fotovoltaiky stavěné na zhruba 3 600 veřejných čerpacích stanicích by dokázaly ročně dodat zhruba 100 gigawatthodin (GWh). Dalších 380 GWh mohou vyrobit fotovoltaiky stavěné na carportech (zastřešení parkovacích míst) u existujících nákupních a zábavních center. Takové jsou výsledky dnes zveřejněné analýzy Využití zastřešení parkovacích stání a čerpacích stanic pohonných hmot pro výrobu elektřiny fotovoltaickými panely a nabíjení elektromobilů (on line)

Všechny články

Sdílet: