Rozvoj větrných elektráren v Evropě loni zbrzdila pandemie. V Česku se trh propadl na samé dno kvůli přístupu státu

Přírůstek větrných elektráren v Evropě se loni kvůli pandemii propadl o 19 % oproti očekáváním, uvedl ve své čerstvé zprávě WindEurope. V Česku se po letech téměř stagnace nové větrné elektrárny propadly na samé dno, nebyla postavena ani jedna. Důvodem ale není pandemie, ale nekoncepční a přehlíživý přístup státu. Česká anomálie vyniká i v porovnání s Rakouskem. To má podobné větrné a topografické podmínky a z větru získává 12 % spotřebované elektřiny, kdežto Česko jen 1 %. Tuzemské větrné elektrárny přitom mohou v roce 2040 reálně pokrýt třetinu dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací.

V Evropě bylo loni instalováno 14,7 gigawattů (GW; tedy 14 700 megawattů – MW) nových větrných elektráren. To je o 19 % méně, než bylo očekáváno před pandemií koronaviru. Čtyři pětiny nových turbín byly postaveny na souši (on-shore). Celkový výkon evropských větrných elektráren dosáhl 220 GW, což odpovídá výkonu 220 jaderných bloků v Temelíně. Data pocházejí z čerstvé výroční zprávy [1], autorem je Wind Europe, evropská větrná asociace.

Za propad v Česku může přístup státu

Oproti tomu v Česku nebyla po třech letech postavena ani jedna větrná elektrárna a vítr zde stále zajišťuje zhruba jen jedno procento spotřebované energie. „Nutno dodat, že i skromné počty elektráren stavěných v předchozích letech byly výsledkem snažení v minulosti, aby komplikované projekty stihly do kritického data vyřídit požadovaná povolení a dosáhly tak na státní provozní podporu. Žádné nové projekty od plošného zastavení podpory v roce 2013 nevznikaly. Dnes je tu rozvíjí jen několik málo firem či jednotlivců. Česko totiž už léta postrádá jasný, kontinuální a pozitivní přístup k obnovitelným zdrojům, což je snad nejvíc vidět právě v případě větrných elektráren,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Na českou (a slovenskou) anomálii nedávno upozornila i agentura Reuters, která si všimla, že Česko je spolu se Slovenskem zemí s nejnižším podílem elektřiny z větru a slunce. Stejná zpráva zároveň uvádí, že obnovitelné zdroje se loni staly hlavním zdrojem elektřiny v EU, když v objemu vyrobené elektřiny poprvé předstihly uhelné zdroje. [2] Jen samotný vítr loni zajistil 16 % elektřiny spotřebované v Evropě. V Česku to bylo pouhé 1 %.

Ještě lepší obrázek o kuriózní situaci ve větrných elektrárnách v Česku vyniká při srovnání se sousedním, rovněž vnitrozemským Rakouskem, které má podobnou rozlohu a v úhrnu i podobné větrné podmínky. [3] Z větrných elektráren však pokrývá dvanáctkrát víc elektřiny, než Česko a do roku 2025 očekává dalších zhruba 2 000 MW nových instalací. [1] V Česku je očekáván zlomek, Česká společnost pro větrnou energii předpovídá nárůst o 170 až 420 MW. Zásadní vliv bude mít právě přístup státu, nastavení podpůrných nástrojů a povolovacího procesu.

ČR 2040: vítr může pokrýt třetinu spotřeby elektřiny

Tuzemské větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 % dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to ze studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro ČSVE a Komoru OZE. Větrné elektrárny by mohly pokrýt i celou spotřebu elektřiny ČR, a to po zohlednění reálných větrných podmínek i hlavních objektivních omezení, jako je například vyloučení výstavby ve zvláště chráněných územích (z hlediska ochrany přírody a krajiny) či respektování přísných hlukových limitů, které vylučují výstavbu v osídlených územích a jejich blízkosti. S ohledem na další požadavky ochrany přírody a nejrůznější jiná omezení technického, ekonomického i společenského rázu lze však očekávat, že skutečná realizace větrných elektráren bude nižší a v roce 2040 budou zajišťovat ročně mezi 6 a 19 terawatthodinami (TWh) elektřiny. Tedy asi 10 až 31 % současné spotřeby. [4]

„Největší překážkou rozvoje větrné energetiky v Česku je její nepodpora ze strany státu. Obnovitelné zdroje jsou stále považovány za jakýsi doplněk, hobby, jehož rozvoj po nás chce Brusel. To je zásadní nepochopení, vítr a slunce dnes vyrábějí nejlevnější elektřinu ze všech nově budovaných zdrojů. Jsou naše domácí, proto je chceme,” řekl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE), která sdružuje provozovatele větrných elektráren.

„Je to začarovaný kruh: premiér nebo ministr řekne, že tu moc nefouká, hejtmanství je paušálně na svém území odmítne a starostové, kteří jinak nejsou zpravidla proti, nemají zájem o konflikt. Úředník se bojí vydat kladné rozhodnutí, ale protože nemá objektivní důvod proces ukončit, tak ho všemožně natahuje,” řekla Michaela Lužová z firmy W.E.B, která v Česku projekty větrných elektráren spolu s kolegy už 18 let připravuje a několik větrných elektráren i provozuje.

Zdroje

[1] Wind energy in Europe in 2020 – Trends and statistics.

[2] Zpráva Reuters se opírá o studii think tanků Ember a Agora Energiewende.

[3] Rakouské horské oblasti a podhůří jsou pro stavbu větrných elektráren převážně zcela nevhodné (větrné podmínky, terén, osídlení). Malá část území východně od Vídně je naopak velmi příznivá. Zbytek území je topografií a větrností podobný Česku.

[4] Aktualizace potenciálu větrné energie v České republice z perspektivy roku 2020

Všechny články

Sdílet: