WindEurope: Evropa nestaví dostatek nových větrných elektráren

V Evropě bylo v loňském roce vybudováno více než 17 gigawattů (GW) nových větrných elektráren, státy EU-27 postavily pouze 11 GW, uvedla ve své dnes zveřejněné zprávě WindEurope, asociace evropského větrného průmyslu. V Česku už druhý rok po sobě nevznikla žádná větrná turbína. [1]

Větrné elektrárny pokrývají zhruba 1 % spotřeby elektřiny v ČR. Jedenáctkrát méně, než v sousedním Rakousku, které má srovnatelné geografické podmínky a čtrnáctkrát méně, než činí průměr států evropské sedmadvacítky. [1]

„V kontextu ruské invaze jsou výhody obnovitelných zdrojů zřejmé. Je to nejrychlejší a nejlevnější cesta, jak s našimi domácími a evropskými energetickými zdroji nahradíme ty ruské,” řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.

Česko předpokládá téměř zdvojnásobení spotřeby plynu do roku 2040 v energetice

Téměř zdvojnásobení spotřeby zemního plynu ve výrobě elektřiny a tepla mezi lety 2020 a 2040 předpokládá Národní energeticko klimatický plán. [2] „Jak v teplárenství, tak v elektroenergetice ho lze postupně nahrazovat obnovitelnými zdroji,” dodal Chalupa. Celková spotřeba zemního plynu v Česku v roce 2021 činila 100 tisíc gigawatthodin (9 433 milionů m3). [3]

Česká společnost pro větrnou energii očekává, že letos přibudou elektrárny s výkonem 14 megawattů (MW). Další elektrárny by mohly vznikat i v budoucnu a to především díky novele zákona o podporovaných zdrojích energie, který vstoupil v platnost letos v lednu.

„Na tahu je teď nová vláda, která by měla začít brát obnovitelné zdroje opravdu vážně, aktivně pomáhat a propagovat jejich instalaci, odstranit bariéry, dát jejich rozvoji zelenou,” dodal Chalupa.

WindEurope: EU staví větrné elektrárny jen polovičním tempem, které očekává Green Deal

V Evropě bylo loni nainstalováno 17,4 tisíc megawattů (MW) nových větrných elektráren, což je o 18 % víc, než v předchozím roce, ale o 12 % méně, než WindEurope předpovídal před rokem. Čtyři elektrárny z pěti vyrostly na pevnině, mořské větrné elektrárny představují necelou pětinu nově přidaného výkonu. Větrné elektrárny loni pokryly 14 % spotřeby elektřiny v EU-27 a ve Velké Británii. Vyplývá to z dnes vydané zprávy WindEurope, která se kromě dat za loňský rok zaměřuje i na pětiletou predikci rozvoje sektoru. [1]

WindEurope očekává, že v příštích pěti letech vzniknou v EU-27 elektrárny o výkonu 88 tisíc MW. Pro dosažení 40% cíle obnovitelných zdrojů v roce 2030 je potřeba, aby tempo výstavby nových elektráren bylo zhruba dvojnásobné. Hlavním zádrhelem rozvoje sektoru jsou pomalé povolovací procesy, uvedla dále WindEurope, asociace evropského větrného průmyslu.

2040: třetina elektřiny z větru?

Z větru v Česku pochází jen přibližně jedno procento spotřebované elektřiny, přitom celoevropský průměr činí 15 %, respektive 12 %, když odečteme větrníky na moři. [1] „Ten rozdíl není tím, že by v Česku nebyl větrný potenciál. Ten máme podobně dobrý jako sousední Rakousko nebo jižní Německo. Problémem je přístup státu, který vítr a vůbec obnovitelné zdroje dosud považoval za jakýsi doplněk ke konvenční energetice. Tak to ale ve světě vůbec neplatí, obnovitelné zdroje jsou z hlediska rozvoje volbou číslo jedna, přebírají roli těch uhelných a jaderných a téměř všude ve světě slaví prim. Staví se jich každoročně násobně víc než uhelných nebo jaderných elektráren,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Tuzemské větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 % dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to ze studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro ČSVE a Komoru OZE. Větrné elektrárny by mohly pokrýt i celou spotřebu elektřiny ČR, a to po zohlednění reálných větrných podmínek i hlavních objektivních omezení, jako je například vyloučení výstavby ve zvláště chráněných územích či respektování přísných hlukových limitů, které vylučují výstavbu v osídlených územích a jejich blízkosti. S ohledem na další požadavky ochrany přírody a nejrůznější jiná omezení technického, ekonomického i společenského rázu lze však očekávat, že skutečná realizace větrných elektráren bude nižší a v roce 2040 budou zajišťovat ročně mezi 6 a 19 terawatthodinami (TWh) elektřiny. Tedy asi 10 až 31 % současné spotřeby. [4]

Rakouské horské oblasti a podhůří jsou pro stavbu větrných elektráren převážně zcela nevhodné (větrné podmínky, terén, osídlení). Malá část území východně od Vídně je naopak velmi příznivá. Zbytek území je topografií a větrností podobný Česku.

Zdroje

[1] Wind energy in Europe: 2021 Statistics and the outlook for 2022-2026 – Trends and statistics.

[2] Nárůst z 1 354 ktoe v roce 2020 na 2 428 ktoe v roce 2040. Ministerstvo průmyslu a obchodu (zde, tabulka 170)

[3] Energetický regulační úřad (zde; kapitola 4.1)

[4] Aktualizace potenciálu větrné energie v České republice z perspektivy roku 2020

Všechny články

Sdílet: